Hlavně stará auta mají svoje kouzlo.
Máte nějaké zajímavé vlastní fotky či obrázky nákladních aut které stojí za zveřejnění, nebo připomínky k článkům? Můžete je zaslat na Email:( auta-minulosti@seznam.cz).



UAZ- 452

1. září 2018 v 10:04 | Rudla |  Dodávkové automobily
Psal se rok 1975 a já jsem byl voják plnící si svou vojenskou základní službu. Toho roku se náš útvar podílel na jakémsi cvičení ve vojenském prostoru kdesi u Olomouce. Já jsem zrovna vyspával v kabině mojí V3S několika hodinový přesun ve vojenské automobilové koloně. Na střechu Vejtřasky bubnoval neůnavný déšť, který ne a ne skončit a tím dával najevo že tohle cvičení nebude žádna sranda. Kolem druhé hodiny ranní mě přišel probudit strážný s tím, že se mám okamžitě hlásit u velitele roty. Hlavou se mi počala honit myšlenka, co jsem vyvedl, když si mě velitel vola ve dvě hodiny ráno. ,,Mám pro tebe důležitýúkol". Ihned po mém příchodu mě informoval velitel roty. ,, U sousední roty vážně onemocněl voják a je potřeba ho co nejrychleji převést do nemocnice v Olomouc, pacient je ve velmi vážném stavu a proto se musí převoz uskutečnit ihned".
,, Já ale neznám cestu a v tomhle počasí a tmě se ze zdejšího tankodrom nedokážu sám vymotat". Můj nesměly pokus o námitku byl však rázně zamítnut. ,, Tohle je rozkaz a já nehodlám diskutovat o tom, co dokážeš nebo ne, prostě pojedeš a hotovo". To již hlas velitele zněl dost nervózně a Já věděl, že budu muset jet. ,, Jako velitel vozu stebou pojede desátník Cabadaj od kabelové roty, který zde již působí skoro měsíc, za tu dobu předpokládám to tady snad trochu zná". Alespoň něco pomyslel jsem si. ,, Pojedete zdravotnickým Uazem, který momentálně nemá řidiče, protože právě řidič je oním pacientem"
Dodnes nechápu, jak lze zanedbat obyčejné klíště. Onen Pacient měl prý zánět mozkových blan a to v tak pokročilém stavu, že byl úplné mimo sebe. Mluvil s cesty, pořad chtěl někam utíkat, nebo tlouky hlavou o Zeď. Na marodce se nejprve domnívali, že se jedná o obyčejnou chřipku, až později se přišlo na klíště. Moje nálada tehdy byla na bodě mrazu. Mam jet někam a nevím kudy, autem které vůbec neznám, a to v noci nevyspalý a v promáčeném terénu a za zády budu mít blouznivce který mě muže kdykoliv klidně praštit nebo škrtit. Desátník Cabadaj velitel vozu taky žádný zázrak. Hned jsem poznal že se jedná o celkem jednoduchého chlapce, Slováka, který neustále mlel o pálence na kterou mu prý musím zastavit u místních domorodců. Po nějakém čase jsme tedy vyjeli. Pacient dostal něco na uklidnění, což nám mělo alespoň na hodinu zajistit potřebný klid na naší cestu.
Moje seznamování s Uazem probíhalo docela v pohodě. Motor si tiše předl a řízení na mě působilo příjemným a klidným dojmem. Největší problém naší jízdy byl však Canadaj. Po chvilce se ukázalo, že cestu vůbec nezná. Chtěl mě navést na jakousi zkratku, kterou šel za denního světla. Jeho navigace vypadala asi takto. ,,Tady doprava, vlastně ne radši rovně, proč jsi nejal doprava´´.,,Protože jsi říkal rovně".,, Aha ale měl jsi jet doprava." Mám se tedy vrátit". A to zas ne možné jedeme dobře." Po takovémto Cabadajově navigování jsem se nemohl divit, že jsme se náhle ocitli na louce plné močálů a po žádné cestě nikde ani vidu. ,,Cabadaj já tě snad přerazím"řval jsem jak o život ,, kvůli tobě jsme úplně v pr----´´. Cabadaj zůstal ledově klidný" tak vycůvaj a pojdeme nazpět". Ve mně se začínala vařit krev, jenom to pomýšlení že u velitele budu koktat něco jakože jsme se nedokázaly ani vymotat z vojenského cvičiště, navíc zamnou leží voják, kterému je opravdu hodně zle a potřebuje rychlou lékařskou pomoc. Proto jsem usoudil že se sice musíme vrátit, ale jen na nějakou pevnější cestu a poté budu Cabadaje úplně ignorovat a spolehnu se jen na vlastní instinkt. Zařadil jsem zpátečku ale běda, kola se počala protáčet, aha dozadu to tedy nepůjde. Zkusím to tedy dopředu a snad se tu někde otočím. Bohužel ani dopředu to nešlo Uaz popojel asi dva metry a opět se jen zahrabával. S velkým odporem jsem vylezl ven, podívat se co je to vlastně za hrozný terén. Déšť neustával, to co bylo kolem snad ani nebylo bláto ale jen řitký mazlavý jíl ve kterém Uaz vězel až po podlahu. Sakra honem Uaze musím nějak rozhýbat nebo tu zapadne celej. Skočil jsem do kabiny, jako první jsem vyhodil Cabadaje "vypadni ven každé odlehčené kilo se hodí". Musím zkusit auto nějak rozhýbat. Můj pohled padl na dvě páky za krytem motoru, hergot tohle auto musí mít přeci přední náhon, jedna s těch dvou pák určitě bude sloužit k jeho zapnutí. O tomhle autu jsem nevěděl opravdu vůbec nic, proto vše proběhlo systémem pokus, omyl. Konečně se přední kola začala taky točit, bohužel zase jen na místě. Sice se podařilo rozhoupáním vozidlo dopředu dozadu, dopředu popojet pár metrů, ale pak opět Uaz zapadl a hrabal na místě. Sakra pomyslel jsem si mít tak něco na podložení pod kola, jenomže kde tady na louce něco sehnat. Nedaleko byl sice les, jenomže pilu nemáme a nějaká spadlá větvička nám nepomůže. Vtom jsem si vzpomněl, že vzadu v sanitním prostoru jsem zahlédl náhradní přenosná lehátka, která se v nutném případě pomocí kurtů přivázala ke stropu vozidla, bylo-li potřeba přepravit více ležících pacientů. Lehátka tedy Cabadaj podkládal pod kola Uazu a ten se pomalu přeci jen posouval dopředu, po několika metrech se kola dostala na pevnější zeminu a auto se přeci jen rozjelo. Nějakou dobu jsem se bál že auto zase zapadne, proto jsem pokračoval v jízdě, dokud jsem se nedostal na pevnější lesní cestu. Bahnem zacákaný Cabadaj za mnou běžel celou tu dobu s rozmašírovanými lehátky v podpaždí. Hrozně nadával, ale já jsem mu tu špínu a běh zlomyslně přál. Byl nejvyšší čas se opět vydat na cestu, protože pacient se pomalu začínal probírat. Cabadaj tedy musel sedět u pacienta, na jeho obhajobu musím napsat, že se po zbytek cesty o pacienta svědomitě staral. Já jsem po chvilce jízdy lesem konečně našel okresní silnici a tím pádem jsem měl vyhráno. Za půl hodiny jsem dorazil do Olomoucké nemocnice, kde jsme pacienta předaly k hospitalizaci.

Tohle nebyl pokus o povídku ale průběh mého prvního a zároveň posledního osobního seznámení s vozidlem Uaz-452. Nyní ale nějaké informace o tomto vozidle, které jsem sesbíral s časopisů a katalogů.
Buchanka (česky bochníček) jak se Uazu-452 pro jeho tvar karosérie přezdívalo, vznikl v Uljanovsku v automobilce Uaz která vyráběla známé terénní gaziky GAZ-69 a GAZ-69A, Tato vozidla se stala velice populární, však se vyvážela do 22 dalších zemí a všude se předvedla jako spolehlivá auta s velkou spolehlivostí a životností která obstála i v drsných podmínkách. Nemůžeme se tady divit že Uaz si udělal dobré jméno hlavně v oblasti terénních automobilů.
UAZ pochopitelně nechtěl usnout na vavřínech. Proto zaúkoloval své projektanty k vypracování projektu na víceúčelový terénní automobil, který by se měl vyrábět ve více modifikacích. Jako malé nákladní auto, automobil se skříňovou karosérií či minibus. Na tehdejší sovětské poměry a s ohleden na fakt že se jednalo o první vyprojektovaný automobil v samotném UAZU vznikl nový Uaz poměrně rychle. Však některá konstrukční řešení pocházela z úspěšného automobilu Gaz-69, například zavěšení náprav či nosný rám. Pohonná jednotka řadový čtyřválec byl převzat z osobního automobilu Volha. Zato trambusová kabina usazená přímo nad motorem nebyla tehdy u automobilů s pohonem všech kol tehdy běžnou záležitostí.
UAZ-450 se začal vyrábět v roce 1958. Jeho inovovaný nástupce, kterého známe dodnes UAZ- 452 sjel poprvé z montážní linky v roce 1965, aby si svou oficiální premiéru odbyl na Moskevském mezinárodním veletrhu zemědělské techniky. V roce 1977 dostal tento model s dvěma hnanými tuhými nápravami s podélnými listovými péry, hydraulickou brzdovou soustavou a suchou jednokotoučovou spojkou státní vyznamenání za kvalitu.

TECHNICKÁ DATA.
Pohon 4x4, zdvihový objem motoru 2445 ccm, počet válců-4, max. výkon 72 koní při 4000 ot./min, převodovka mechanická čtyřstupňová, palivové nádrže, hlavní na 56l přídavná 30l, spotřeba 25 - 28 l na 100 km
ROZMĚRY
Délka 4360 mm, šířka1940 mm, výška 2090 mm, rozvor 2300 mm,rozchod kol 1442 mm, světlá výška 220mm.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Nákladní automobily dob minulých vám děkují za návštěvu.Mrkající