
Můj poslední článek jsem psal o Východoněmeckém nákladním automobilu Ifa Garant. Dnešní článek může být jeho volným pokračováním. Protože právě Robur je dalším koncepčně podobným následníkem Garanta. Shoda jmen automobilky Robur s románem J. Verna Robur dobyvatel není od věci, vždyť nákladním vozům Robur se povedlo dobýt nejen velkou část Evropy ("hlavně té východní"), ale taka Jižní Ameriku a Afriku.
Jedna z nejstarších automobilek v Německu s historií sahající až do roku 1888 která stojí jen pár kilometrů od našich hranic v Německém Zittau, poprvé představila nový typ Robur LO 2500 v roce 1959 na stojírenském veletrhu v Lipsku. Jednalo se v té době o povedené vozidlo, které oproti Garantu již mělo moderní trambusovou budku řidiče s ladnými tvary. Sériová výroba byla spuštěna v roce 1961, současně s ukončením výroby Garantů. Nové vozidlo mělo tedy název Robur a typové označení LO 2500 L- jako Lastkraftwagen - nákladní automobil, O jako Ottomotor - ottův motor- tedy benzínový motor, a číslo 2500 - nosnost v kg. Současně nebo o něco málo dříve vznikla rovněž teréní varianta Ruburu s pohonem na všechna kola 4x4 s užitečnou hmotností 1,8 tuny a označením LO 1800A. Tenhle typ se však k nám nedovážel a byl používán převážně východoněmeckou armádou.
Nás ale zajímá typ který známe z našich silnic tedy Robur LO 2500, což byl nízkotonážní nákladní automobil s užitečnou hmotností 2300kg. Měl klasickou podvozkovou konstrukci, zážehový motor společně se spojkou a převodovkou umístěny na předku rámu nad přední nápravou. Přední náprava byla pevná, odpérovaná listovými půleliptickými péry a s kapalinovými dvojčinnými teleskopickými tlumiči. Řízení bylo šnekové s kolíkem. Nad přední nápravou a motorem se tyčila bezkapotová budka řidiče se dvěma sedadly, mezi nimiž byl motorový kryt. Vzadu k rámu byla připevněna tuhá hnací náprava s rozvodovkou s jednostupňovým stálým převodem. Pérování zadní nápravy podélnými půleliptickými péry a Kapalinovými teleskopickými tlumiči.
Provozní brzda dvouokruhová, kapalinová, doplněná podtlakovým posilovačem a regulací brzdného účinku na zadní nápravě. Parkovací brzda mechanická působí jen na kola zadní nápravy.
MOTOR -typ LO 4/2 čtyřdobý, zážehový 4válec chlazený vzduchem pomocí axiálního ventilátoru měl objem 3345cm3 vrtání 95 mm, a zdvih 118 mm a maximální výkon 51,5kW při 2800 ot/min. později byl výkon navýšen na 55kW.
Mazání motoru bylo tlakové, oběžné se zubovým čerpadlem. Karburátor typ BVF-36F1-5 byl spádový.
Spojka suchá jednokotoučová s torzním tlumičem záběru, s kapalinovým ovládáním, obložení mělo průměr 310 mm.
Mechanická převodovka, pětistupňová se synchronizací 2 až 5. Rychlostního stupně.

Od roku 1974 se automobil Robur dočkal navýšení užitečné hmotnosti na 3 tuny a typového označení LO 3000. Na sklonku roku 1982 přibyla do nabídky další verze tentokráte s dieselovým motorem 4 KVD 12,5 SRL který automobilka značila LD/LO 3000. Od tohoto typu v automobilka slibovala krom delší životnosti motoru také dohnání mezinárodních standardům..
Robur se k nám dovážel v několika provedení, jako valník, často taky jako skříňový s oddělenou skříní, jako autobus pro 21 cestujících, nebo skříňový furgon odvozený od autobusu, zaslepením oken a dosazením dvoukřídlých dveří do zádi skříně.
Autobus Robur byl často používán filmaři od České televiz nebo Barandova.Je všeobecně známo že ve své době se Robury stejně jako předtím Garanty k nám do tehdejšího Československa dovážely opravdu v hojné míře a je na místě konstatování že se z nich stala nedílná složka našeho národního hospodářství. Však to byla celkem jednoduchá a tím pádem spolehlivá auta, navíc nenáročná na údržbu.
Všechno však jednou skončí, a tak jak rychle Robury zaplnily naše silnice, tak v sedmdesátých letech se pomalu z našich silnic vytrácely. Důvodem byl náběh licenční výroby lehkých nákladních vozidel Saviem v Letňanské Avii. Po roce 1980 se k nám dovážely jen Robury se speciální nástavbou, třeba jako montážní a měřící vozy.
Po politických změnách v r.1989 kdy došlo ke sjednocení Německa přestal být o Robury zájem. Automobilka Robur nedokázala konkurovat vyspělejším západním automobilkám a tak v roce 1991 výrobu Roburů definitivně ukončila.
Motor typ LO4(4 válce,čtyřdobý stojatý
Vrtání/zdvih 95/118mm
Obsah válců 3 345ccm
Trvalý výkon při 2800ot/min 51,5 kW
Největší kroutící moment 1800ot/min 216Nm
Hmotnost motoru cca 300kg
Převodovka počet stupňů 5 (2-5,synchronizované
Množství oleje v převodovce cca 4l
Brzdy kapalinové, dvouokkruhové
Elektrika 12V, dynamo220W
Váha prázdného vozu 2455kg
Nosnost 2600kg
Rozměry dálka 6175 mm
šířka 2385 mm
výška budky řidiče 2400 mm


