Hlavně stará auta mají svoje kouzlo.
Máte nějaké zajímavé vlastní fotky či obrázky nákladních aut které stojí za zveřejnění, nebo připomínky k článkům? Můžete je zaslat na Email:( auta-minulosti@seznam.cz).



Pokus o zmapování historie automobilu. (1.díl)

16. března 2014 v 15:07 |  Historie vzniku automobilů
MŮJ POKUS O ZMAPOVÁNÍ HISTORIE AUTOMOBILU

Člověk byl vždy hnán touhou, pohybovat se rychleji a překonávat velké vzdálenosti. Dokud bylo lidstvo odkázáno jen na své nohy, byl člověk přinucen zůstávat v místě svého pobytu. Nemohl navštěvovat jiné národy, ani si opatřit jejich předměty.

Snad první náznakem vozidla byl kdysi dávno válec podložený pod těžké břemeno, šíři válce pak člověk postupná zmenšoval, až vzniklo kolo. Právě díky vynálezu kola se mohl uskutečnit rozvoj dopravních prostředků. První kola (snad koláče nařezané s kmenu) stačilo spojit s břemenem, nebo osou na kterou se břemeno dalo uložit.

První zmínky o vozech si připomínáme již v letech 1600 před n. l. a pocházejí z Egypta, Řecka, ale hlavně ze starého Říma. Právě Římané, k ovládání svého impéria vybudovali přes 70 000 km silnic. První jednoduché vozy tahal člověk sám, později pak přišel na to, že může zapřáhnout i zvěř. Jako nejvhodnější a nejrychlejší spřežení se ukázalo koňské. Které po mnoho století přetrvalo jako hlavní dopravní prostředek. Ze starověku jsou taky četné doklady o využívání prvních povozů k válečným účelům. Vznikaly různé nástavby na ochranu válečníků a převoz zbraní. Zanedlouho válečníci shledali, že pro válku by byla nejvýhodnější vozidla, do nichž by nemusela být zapřahána zvířata.

Zvířata potřebovala potravu, což při dlouhých válečných tažení hlavně v zimních měsících byl docela problém, který vojska dost limitoval. První zprávy o vozech bez potahu, se datují k roku 400 našeho letopočtu, kdy jistý Heliodor popisuje, že kolem roku 1000 před n. l. v athénském chrámu se pohyboval, vůz který poháněli otroci, kteří uvnitř vozidla pákami zřejmě uváděli do pohybu kola vozu. Další zprávou o podivném technickém prostředku se setkáváme ve starém ruském letopisu s názvem Povestˇvremených let. Kde se píše, že Rusové při zteči a dobytí Byzance v roce 907, na popud knížete Olega, zhotovili jakési plachetnice na kolech, které při vhodném větru pomohli vojákům se přiblížit k městu.

V době vrcholící renesance přišel ze spousty nápadů a převratných vynálezů Leonardo da Vinci (1452 - 1519) který popisuje přístroj podobný dnešnímu bicyklu a předvídá vynález vozu bez koní. A opravdu v tomto čase, se vyskytlo velké množství patentů a nákresů. Například císař Maximilián 1., si nechal navrhnout devět triumfálních vozů, které měly pohánět různá péra, táhla, nekonečné šrouby a ozubená kola, která ale do chodu uváděl zase člověk.

Dějiny nám dochovaly hodně správ z nejrůznějších koutů světa, ve kterých se člověk pokoušel sestrojit vozidlo bez koní, bohužel všechny tyto vozidla, když se vůbec pohybovala, tak velmi pomalu někdy pomaleji než sám člověk. Proto se znovu objevuje myšlenka na konstrukci plachetního vozu. Jistý Roberto Valturio v roce 1472 popisuje ve svém spise De re militari (tento spis je uváděn jako první technická kniha vůbec) vůz který čtyřmi oplachtovanými lopatami poháněl přes ozubená kola, přímo kola vozu, který zdálky připomínal větrný mlýn. Kolem roku 1600 sestrojil holandský matematik Simon Stevin dva důmyslně řešené plachetní vozy které dokázaly ujet trasu ze Schevenigenu do Pettenu za dvě hodiny.

Plachetní vozy se tehdy pro svou rychlost těšily velké oblibě, bohužel velkou vadou bylo, že nejezdily pravidelně, vždy byl potřeba ten správný vítr. Proto se tehdejší konstruktéři snažili sestrojit vůz s mechanickým pohonem, jako jistý Johan Hautsch kterému se podařilo v roce 1649 sestrojit ,,umělý vůz, který sám volně jede a nepotřebuje žádného zapřažení koní nebo jiného''. Tento vůz měl klikový mechanizmus, který byl poháněn dvěma silnými péry, ale i tohle vozidlo jezdilo velice pomalu a proto nemělo šanci na nějaké širší uplatnění.

Ve stejné době francouzský lékař Elie Richard brázdil Pařížské cesty na samochodném vozidle, které budilo velkou pozornost všech kolemjdoucích. Princip vozidla spočíval, vzadu stojícím lokaji, který střídavě našlapoval na dvě páky, které přenášely pohyb na dvě kolečka, ukrytá ve skříni mezi zadními koly.
Kulibinova tříkolka V polovině osmnáctého století se také v Rusku objevují samochodné kočáry. Jistý Šamšurenko


Poslal roku 1741 do guberniální kanceláře zprávu o zhotovení samohybného kočáru, jenže díky liknavosti carského aparátu trvalo jedenáct let než Šamšurenkov dostal povolení kočár předvést na veřejnosti. Kočár byl taky poháněn dvěma šlapajícími lidmi. O čtyřicet let později se o něco podobného pokusil další Ruský mechanik Ivan Petrovič Kulibin, který svoje vozidlo odlehčil tím, že ubral jedno kolo a sestrojil tříkolku poháněnou člověkem stojícím za pasažérem. Pohyb pedálů se přenášel na zadní kola, mezi kterými byl vodorovně uložen setrvačník, který pomáhal překonávat nerovnosti cesty a stupání. K zmenšení tření použil Kulibin kluzná ložiska.

U nás se našlo taky dost šikovných lidí, kteří se pokoušeli sestavit podobná mechanická vozidla. První písemná zmínka pochází z roku 1769, kdy Václav Kumžák mlynář z Jihlavy sestrojil ,,lehký vůz bez koní". O něco později pak zámečnický mistr Václav Řimek z Jičína o něm se psalo ,,tento výborný zámečnický mistr svůj ostrovtip neustále namáhá, aby vůz vynašel, kterýž by po našich obyčejných cestách jen strojem puzený rychle jel." Bohužel o žádném tomto stroji se nám nedochovala žádná technická dokumentace.

Zůstává otázkou, zda tyto mechanická vozidla se dají považovat za předchůdce automobilů, pravdou ale je že vycházejí ze společné základny a spousta nápadů s mechanických vozidel byla později použita u motorových vozidel. Třeba pneumatiky vynalezl jistý John Boyd Dunlop, který sledoval svého synka jedoucího na kole, a nelíbilo se mu, že tělo syna je neustále vystavováno neustálým nárazům kol na nerovné cestě. Proto na kola nasadil ráfek, do kterého vložil, sešitou hadici kterou naplnil nejdříve vodou později pak vzduchem. A tak mladý John Dunlop v roce 1888 vyjel jako první člověk na pneumatikách. Druhý díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Nákladní automobily dob minulých vám děkují za návštěvu.Mrkající